Hvězdárna Boleslava Tecla při DDM Moravská Třebová
„Do třetice…“ Malý Messierův maraton 2014 – report PDF Tisk Email
Sobota, 07 Červen 2014 18:58

III.ročník Malého Messierova maratonu (dále jen MMM) byl de facto čtvrtým vyhlášeným ročníkem, ale v loňském roce nám v konání  akce zabránila sněhová kalamita - „do třetice všeho dobrého i zlého,“ říká se. To zlé jsme si snad již vybrali, zkusili jsme důvěřovat pozitivní části pořekadla a pořadového čísla tři v označení ročníku MMM jsme se nevzdali. Pro jistotu jsme posílili všechna možná opatření pro zajištění zdaru akce, jen to počasí ještě ovládat neumíme, v tom jsme se spoléhali právě na tu „třetici“.

mmm tri

 

Jménem Hvězdárny Boleslava Tecla při DDM Moravská Třebová (dále jen HBT) jsem si dovolila pozvat vedoucího Hvězdárny barona Artura Krause DDM Alfa Pardubice Petra Komárka a členy jeho astronomického kroužku. Máme v plánu navázat spolupráci (družbu, chcete-li jiný výraz) a MMM nám připadal jako vhodná akce pro seznámení se.

Veřejnost z Moravské Třebové a okolí byla pozvána prostřednictvím Zpravodaje a pozvánku mohl najít každý, kdo zabrousil na web HBT.

Odpolední program.

Úvodní část v klubovně DDM měla na starosti Sekce pro děti a mládež České astronomické společnosti (dále jen SDM), konkrétně Věra. Již tradičně měla pro začátek perfektně připravené hry s astronomickou tématikou. Jako první dobové pexeso se souhvězdími. Hráči měli hledat nejen shodné dvojice (všechna souhvězdí severní polokoule), ale také pak souhvězdí pojmenovat. Říkáte si úkol snadný? Možná, kdyby byly jednotlivé hvězdy pospojovány do tvarů, jaké používáme dnes. U některých souhvězdí byly spojnice tak zavádějící, že určování názvu byla práce téměř detektivní. Hodně jsme se pobavili! Výborný výběr verze hry.

Další hra nás zavedla o něco blíže k naší planetě, na Měsíc. Vyhledávání útvarů na podrobné mapě povrchu přivrácené strany Měsíce podle zadaných názvů. Obě družstva uspěla, ačkoliv na seznamu hledaných objektů byly i nějaké specialitky.

Čas pokročil, letos jsme směrem ke hvězdárně vyrazili přesně podle plánu. O počasí raději nikdo z nás nahlas nemluvil, nechtěli jsme zakřiknout aktuální stav ani slibnou předpověď vývoje pro večer a noc.

Večerní program.

            Kolem 18.00 SEČ byli všichni u hvězdárny včetně pozorovací techniky účastníků. Nejprve proběhla krátká prohlídka hvězdárny, následovaná důkladnou prohlídkou okolního terénu, neboť nás čekala noc bez Měsíce, který byl navíc v novu a poslední, co bych si přála, bylo bloudění či zranění někoho z nás. Pozorovatelé si připravili své dalekohledy na louce okolo hvězdárny (newtony menších průměrů a také jeden binokulár), na družstvo nejstarších členů astronomického kroužku z Pardubic a bývalého člena astronomického kroužku HBT Rosťu pak čekal i náš hvězdárenský 10“ newton, umístěný na pozorovatelně. Hodila jsem tím kluky do hluboké vody, protože Rosťa ještě neměl možnost s novým dalekohledem pracovat samostatně a kluci z Pardubic jsou pro změnu zvyklí na ovládání teleskopu pomocí počítače. Náš dalekohled má prakticky stejné parametry, jako ten jejich, ale u nás je třeba vše nastavit a ovládat pomocí ručního ovladače.

Obloha bez mráčku, teploty kolem 12 °C.

Hledáčky seřízeny. Čaj navařen. Odměny pro průběžné i závěrečné hodnocení přichystány. Zápisníky, seznam Messierových objektů v pořadí nejvhodnějšího postupu vyhledávání a vyhledávací mapky i atlas hvězdné oblohy připraveny. V PC spuštěn program Stellárium. Zajištěno telefonní číslo na objednávku dovozu pizzy- rituál hostů z Pardubic při výjezdních pozorováních. Připomenuto, oč nám při MMM jde (netrháme rekordy v počtu vyhledaných objektů, ale chceme, aby během pozorování co nejvíc lidí vidělo co nejvíce objektů s označením „M“, přičemž se rozhodně nevyhýbáme ani pozorování planet apod., dobu pozorování limituje pouze únava a stupeň „promrznutí“ lidí či techniky).

Dorazil i pan Bedřich, doprovázející skupinu z Pardubic, který se nezúčastnil odpolední části programu.

Sílící viditelnost planety Jupiter odpočítávala poslední vteřiny před zahájením pozorovací části MMM.

Pozorování objektů nad jihozápadním až severozápadním obzorem bylo ještě ovlivněno trochou slunečního světla. Postupně převzalo pomyslné žezlo vrchního osvětlovače oblohy rušivé světlo z města. Tmu nad severovýchodním obzorem jen vyjímečně prořízla světla auta, jedoucího po nedaleké, málo používané, silnici.

Užívali jsme si pohledů do hlubokého vesmíru, sem tam jsme zkontrolovali planetu Jupiter, později i Mars a ještě později také Saturn.

Teplota vzduchu klesala, optika se naštěstí nerosila, vzduch byl klidný. Ticho narušil občas výkřik někoho, kdo uviděl jasný meteor nebo záblesk Iridia.

Celkem logicky se na nejmladších účastnících začala projevovat únava mnohem rychleji než na nás starších. Stále častěji mizeli v klubovně hvězdárny. Topení puštěné naplno, tlumené načervenalé světlo, teplý čaj, něco k zakousnutí, nedivím se, že začali dávat přednost vyhledávání objektů ve Stellárku.

I my ostatní jsme si dali sem tam pauzičku na zahřátí zkřehlých rukou a nohou u hrnku kávy nebo čaje. Vždyť teplota vzduchu se pohybovala kolem 2 °C.

Hodina duchů.

            Ano, půlnoc odbyla, na náměstí zhasnuli osvětlení radnice a Morového mariánského sloupu, tma zhoustla, nádherný pocit být s přáteli pod hvězdnou oblohou.

„Dobrý večer, my jen s dovolením projdeme,“ ozvalo se náhle ze tmy. Nejdřív jsem si myslela, že někdo z mladých si dělá legraci. Pak mi to nedalo a posvítila jsem si na pole směrem, kterým odkráčeli ti, jenž nás tak zdvořile pozdravili. Viděla jsem jen maskáčovou textílii. V duchu jsem si prolítla, kdo z nás je oděn do maskáčových kalhot, vyloučila jsem i možnost čundráků a pak mi docvaklo, co bylo nejpravděpodobnější: jsou to vojáci z vojenské školy, nacházející se pod kopcem. Hned jsem je oslovila a nalákali jsme je k nahlédnutí do dalekohledu. Byli to dva velící, kteří okamžitě operativně pozměnili plán nočního cvičení studentů školy. Krátká komunikace pomocí vysílaček se skupinou bloudící někde tmou a pak čekání, vyplněné konverzací a pozorováním.

Nějakou chvíli to trvalo, ale nakonec se ze tmy vynořil obrys čehosi temnějšího než obloha, pohybující se pomalu a tiše směrem k nám. No ano, sedmá rota za úplňku! Promiňte, parafráze „četa za novu“ je pravdivější.

14 studentů – vojáků v plné polní připravených trávit noc venku při teplotě kolem nuly. Velící jim vysvětlil, proč je zavolal, proč by i vojáci měli mít základní vědomosti z astronomie. Například Polárka se může v noci hodit jako orientační bod. Věra jim vysvětlila, jak ji na obloze najít. Potom jsem mohla vojákům zavelet já: “K dalekohledům po jednom přistoupit a pozorovat!“ V dalekohledech byl nejdříve k vidění Jupiter, pak od každého něco. Galaxie, hvězdokupa, mlhovina. Myslím, že nečekané zpestření nočního cvičení se vojáčkům líbilo. S velícím jsme se domluvili na možnosti dalších návštěv studentů na hvězdárně.

Ještě nějakou dobu poté, co budoucí součást armády zmizela ve tmě, jsme si o příjemně nečekané návštěvě povídali. V dobrém, samozřejmě. 

Ve dvě hodiny ráno došlo k přechodu na letní čas, rázem byla ta hodina navíc znát ;-) . Někteří mladí sice chtěli počkat až do východu Slunce, ale to by bylo moc na většinu z nás. Uklidili jsme dalekohledy, přesunuli se zpět do DDM a například já jsem usnula hned, jakmile jsem se ujistila, že všichni jsou tam, kde mají být a nic jim nechybí. Věra na tom byla podobně. Kluci si ve své ložnici ještě povídali.

Ráno jsme si přispali. Věrka pak naskočila do svého auťáku a vyrazila směrem ku Praze. Do Pardubic jel vlak až v poledne, tak mi kluci pomohli s úklidem. Musím uznat, že je to bezva parta a kdyby je to přestalo bavit v Pardubicích, klidně si je vezmeme k nám na hvězdárnu. Rosťa doufám také našel nové přátele.

Co říct na závěr? Bylo to super! Do třetice se MMM povedl po všech stránkách.

Nějaké fotečky na klik ZDE.

 

Poděkování za podporu patří DDM Moravská Třebová, Zdravému městu Moravská Třebová, Sekci pro děti a mládež České astronomické společnosti a o.s. Hvězdárna Moravská Třebová.

            

Aktualizováno Neděle, 06 Červenec 2014 10:09
 

Vytvořil Tomáš Alexandr - AZ-line s.r.o.